1.DEN
Akce započala v úterý na novojičínském autobusovém nádraží v 7:45. Všichni účastníci se následně vypravili autobusem do Jeseníků nad Odrou, kde měli pobývat dalších pár dní. Aby to nebylo pro nás tak náročné, všechny věci nám Dan a ostatní odvezli svými auty až na místo. Základnu jsme měli v dílně u Matyho rodičů a spát jsme měli ve stanech na jejich louce.
Když jsme dorazili do cíle, už docela silně pršelo, proto naším prvním programem byl závod v postavení nejvyšší věže z Lega. Hodnotil se vzhled i celková stabilita konstrukce. Během programu se vyjasnilo, a proto mohla proběhnout další aktivita, běhačka po Jeseníku. Fungovala na principu Nocí. Týmy běhaly s mapou hledaly dané místa. Na stanovišti našly šifru, vyluštily ji a ta jim řekla, kam dál. Jelikož mělo pršet průběžně celý den, i v tento čas se očekávala průtrž. Nakonec vedoucí museli pro poslední týmy dojet autem ať nejsou úplně promočení. Během sušení bot a oblečení si každý došel na zasloužený oběd, šišky s mákem.
Další program po klidu byl pro všechny, dokonce i pro část vedoucích, utajený. Pracovalo na něm jen pár vyvolených osob. Byl jím útěk z vězení. Skupiny početně do šesti lidí byly zamčeny do sklepa, ze kterého se měly dostat ven na svobodu. Při tom měly sadu indicií a v nutnosti jim napovídal hlas za dveřmi. Po dětech si to zkusili i zbylí vedoucí. Skupiny, které nebyly uvězněný si mezitím postavily své stany na vedlejší louce.
Poslední programy tohoto dne se točily jen okolo jídla. První byla dvojí degustace. Poky, Koumák a Kryštof si připravili velké množství pochutin, vždy originál a zlevněnou verzi. Na výběr byla Cola, brambůrky, esíčka nebo Bueno. Úkolem týmů bylo odhadnout rozdíl v ceně produktů a pak poslepu určit , který kousek je který. Výherci mohli sníst co si přáli nejvíc.
Druhá hra o jídle byla větší výzvou. Čtyři velké týmy a dvě točící kola. Na prvním kole byly ingredience. Osoba třikrát zatočila kolem a dané ingredience pak Želi smíchala s vodou nebo s mlékem v mixéru. Pokud si člověk vytočil Martinův speciál mohl mu tam Koumák nasypat cokoliv chtěl, od chilli a česneku po nutelu nebo banán. Účastník pak musel určený nápoj vypít a pokud nechtěl, musel točit druhým kolem, kolem trestů. Na něm nejčastěji padal mexický flákanec čili facka tortilou. Na výběr bylo i KFC (předvádění slaniny), žlutý šampon (vajíčko do vlasů) nebo božský polibek (pusa na něčí patu). Překvapivě všichni účastníci úspěšně úkol zvládli. Nakonec dne proběhlo kolečko, kde každý řekl, co se mu nejvíce na dni líbilo a šlo se spát.
2.DEN
Ráno bylo docela hektické. Budíček byl bez rozcvičky a snídaně proběhla ve stoje v rychlém tempu. Děti i vedoucí se rozdělili do menších skupinek po čtyřech, dostali jeden z pěti nástrojů, od pohrabáče po lopatu na sníh, a byli vysláni na výsadek. Každý tým byl odvezen na náhodné místo, ze kterého se musel do 14:00 vrátit do Jeseníku. Týmy předem netušily, kam jedou a po cestě měly zavázané oči. K tomu měla skupina omezený rozpočet a úkoly, které musela splnit. Skupinka měla koupit kiwi a následně se s ním, s Růžovou ponožkou (vybraný nástroj) a s prodavačkou vyfotit. Dále bylo nutno směnit krabičku sirek za co nejdražší věc, aspoň v hodnotě 200,-. Taky se musel udělat rozhovor s obyvatelem místní obce. Přesun z místa na místo byl individuální. Někdo jel autobusem, někdo stopem a další šli třeba hlavně pěšky. Nakonec se ale všichni vrátili zavčasu zpět do tábořiště i se všemi splněnými úkoly.
Odpoledne bylo strávené v jídelním duchu. Z připraveného kynutého těsta a ingrediencí si každý mohl vytvořit svou pizzu a dosyta se najíst. Když si každý pořádně odpočinul, a najedl se, proběhla hra od Ivči. Děti se rozdělily do dvou týmu. Úkolem bylo doběhnout na louku se stany a najít předem určené číslo. To bylo řečeno jako matematický příklad, aby to nebylo tak jednoduché. Ten, kdo doběhl první dostal dvě karty, kdo druhý pouze jednu. Vyhrál tým, který jako první postavil pyramidu z karet. Tato hra byla zaměřena na trpělivost a proto jsme byli svědky vypjatých situací a emocí.
Po krátké pauze následovala aktivita připravená Hančou a Evčou. Holky si vymyslely hry na základě vzpomínek ze svých adaptačních kurzů. Ke hraní se děti přesunuly na nedaleké hřiště. Nejoblíbenější byla hra, při které se dva lidi postavili proti sobě a museli říct co nejvíce slov na vymyšlené téma, například hlavní města, značky aut, jména aj. Nesmělo se napovídat, ale jednou za hru se mohli vyvolení prostřídat s někým z týmu.
A jelikož všem po takovéto směsici aktivit vyhládlo, následovala poslední akce s jídlem. Proběhl obrácený hamoun s melounem. Meloun se předával postupně v kruhu a každý toho musel sníst co nejvíce. Některé kola byly záměny, sníst dva velké hryzance nebo sdělit, co se mu na celém dni nejvíce líbilo. Na konci jedení byli všichni celí ulepení a proto proběhla rychlá večerní hygiena.
Jak se setmělo, podívali jsme se společně na fotky pořízené během výsadku, aby se potvrdila pravost splněných úkolů. A když byl rovnou zapnutý projektor mohl se na závěr dne pustit i film, Rychle a zběsile. Kdo nechtěl vidět film, mohl si zahrát deskovky nebo jít spát.
3.DEN
Oproti předešlému dní proběhlo ráno v klidném tempu. Na snídani byly kuličky s mlékem a k tomu čaj nebo šťáva. Hned z rána proběhla aktivita, která byla kvůli dešti a času přesunuta až na konec tábora – lodičky. Rozdělení do týmů proběhlo podle soutěží, kdo je nejrychlejší nebo taky nejsilnější. Nakonec se vytvořily čtyři týmy, které proti sobě závodily na lodích. Jakmile byl jasný vítěz, hrála se hra molekuly. Každý, kdo vypadl si zatočil Kolem trestů z prvního dne a musel daný trest vykonat, a to bez výjimky. Všichni si tuto aktivitu moc užili, protože viděli nejen líbání bahnitých nohou, mexické flákance, ale i slibované vajíčko ve vlasech. Ti šťastlivci, kteří vyhráli, se mohli bez trestu vrátit do tábora. Po návratu už na všechny čekal oběd, kuře na kari.
Pak následoval zasloužený odpočinek. Při něm někteří hráli aktivity nebo se slunili na trávě. Došlo i na hrátky se Zipem, štěnětem od Matyho a Vítka. Odpolední klid byl dostatečně dlouhý, takže se každý mohl v klidu pobalit, aby se vše nedělalo na poslední chvíli.
Když bylo pobaleno byl čas na poslední pořádnou aktivitu minitábora – ragbiovku. Vyrazili všichni až na pár jedinců, co už začali uklízet kuchyň. Na louce to byla paráda až na to, že se pár lidí hned spálilo.
S návratem na tábořiště se spojovalo i hromadné uklízení dílny, kuchyně, koupelny i nádvoří. V průběhu toho si už pro některé přijeli rodiče. Zbytek vyrazil autobusem do Nového Jičína s Kryštofem a Pepčou, bágly odvezli autem Dan a Maty. Poslední setkání na autobusovém nádraží bylo završení třídenního tábora.
Další fotografie na Rajčeti: https://nexilis.rajce.idnes.cz/MInitabor_2022/