1. Den
Už je to tady. Začaly letní prázdniny a s nimi přišel i skautský tábor.
Tentokrát se konal kousek od Těškovic, na Mokré louce poblíž v penzionu Setina. Všichni, kteří jeli na celý tábor, nebo aspoň na první týden, se sešli na novojičínském autobusovém nádraží. Jen co se zkontrolovala veškerá nutná dokumentace, a autobus přijel, mohlo se hned vyrazit. Cesta trvala déle než by člověk čekal, ale aspoň jsme měli se více času se navzájem poznat. Skoro rok jsme se neviděli a bylo to potřeba. V Bílovci se našlo dostatek prostoru pro hry i svačinu. Někomu se i zapletly vlasy. Druhý autobus nás dovezl přímo do Těškovic odkud jsme od místního kostela vyrazili pěšky k tábořišti. Nemuseli jsme spěchat, mohli jsme se proto pokochat okolní krajinou a prozkoumat prostředí, které bude 14 dní našim domovem.
Jakmile jsme dorazili na tábořiště, seznámili jsme se se zbytkem vedení. Většina vedoucích byla již na místě společně i s malou družinkou Zeleninek. Všem se postupně ukázaly místa jako kuchyně, umývárka, teepee apod. Většina staveb již byla postavena během předešlého víkendu, ale děti si tak musely zabydlet. Do stanu se zařídily postele a igelity, do teepee se musel ještě zavěsit lining a zanesly se postele pro děti. To vše společně s vybalením věcí se zvládlo před obědem a během poledního klidu.
Většina odpoledního programu se nesla v pracovním duchu. Bylo toho pořád tolik co udělat. Celé tábořiště nastoupilo na sekání dřeva jak do kuchyně, tak na večerní slavnostní uvítací pagodu, která už patří k naší tradici. Byla to náročná práce, ale všichni se zapojili a stihli jsme to včas. Abychom trochu pozměnili program, vytvořily se týmy, malé skupinky, které měly za úkol si připravit k táboráku nějakou scénku. Hlavním tématem bylo léto, skauting. Čas na přípravu byl během a chvilku po večeři.
Po večerním nástupu se všichni ještě v krojích přesunuli k táboráku, který byl slavnostně zažehnut. Oheň byl doprovázen našimi skvělými písničkářkami Želi a Pepčou. Následovalo také skautování, při kterém bylo pár vlčat a světlušek pasováno na skauty a skautky našeho oddílu. Poté nasledovalo pár písniček střídané scénkami, které byly na konci vyhodnoceny a řádně odměněny. Vedení si ovšem také připravilo scénu, která všechny připravila na VTH (velkou táborovou hru). Tematicky zaměřená hra, která doprovází celý tábor po 14 dní. Dokonce zbyl i čas si zahrát městečko Palermo.
2.den
První den, kdy se uskutečnila rozcvička v podání Poky a jiných vedoucí, co se zúčastnili. Téměř všechny rozcvičky měla na starosti naše skvělá atletka, která chtěla zlepšit nejen svojí, ale i fyzičku všech dětí.
Po snídani, musli, následovaly seznamovací hry. Dosti nás tyto připravené aktivity sblížily, najednou jsme věděli o sobě více. V této části dne se naše děti zařadily do skupinek, do čtyř hlavních rodů, – do Lennisterů, Starků, Baratheonů a Greyjoů. Samotní vedoucí byli rod Targaryenů. V těchto skupinách soupeřili na všechny programy VTH. Nejdříve si hodili kostkou. Pokud dostali stravné číslo, mohli běžet na louku na další stanoviště, kde se proces opakoval. Jestli dostali číslo špatné, vraceli se na úplný začátek. Na posledním stanovišti dostali obálku, ve které zjistili svůj rod. Čím dříve byl tým kompletní, tím měly děti více volna.
Svačina se volně přehoupla do druhého dopoledního programu. V něm jsme se rozdělili do dvou skupinek. Jedna měla přednášku o bezpečnosti v tábořišti vedenou naším zdravotníkem Danem a jeho pomocníkem Matym. Zde mohla být k viděna i osobní sbírka Lukyho nožů. Získal je snad na všech koutech světa, včetně Mongolska a Japonska.
Druhá polovina programu se skládala z dramatického kroužku od Želi. Děti se naučily pracovat s hlasem, intonací a emocemi. Například společně zařvaly přes celé tábořiště: „Pepčo, máš díru na triku!“ (uhlík Pepči propálil tričko). Po daném čase se skupinky prostřídaly.
Byl vynikající oběd a pak byl odpolední klid. Jelikož se doteď nekonala žádná pořádná fyzická aktivita, tak se první odpolední program uskutečnil golf. Cíl – dostat míček co nejvýše do kopce pomocí klacků.
Druhý odpolední program si připravila Pepča VTH, vytváření vlajek. Týmy dostaly šifru, ve které měli napsáno, kde se skrývá materiál na výrobu, látka. Za oběhnutí trasy dostali znak a při loterii se všem týmům odhalilo stejné písmeno. Po rozluštění běželi na místo pro látku, s ní se vrátili zpět do jídelny a zde si ji ozdobili podle rodu. Hodnocení byl čas, spolupráce a výsledné dílo.
Večer po vajíčkové pomazánce nás čekám ještě sport, ragbiovka, a oblíbená hra Párty z Partičky. Vedení si ještě dalo zaslouženou sprchu a tím byl zakončen dnešní den.
3. Den
Tento den započal netradičním způsobem. Ne rozcvičkou, to je klasika, ale po ranním nástupu započal výjimečný program vytvořený Lukym. Ten si připravil příběh o skřítkovi Kulíškovi, co se snaží najít cestu domů přes svah. Děti musely pro něj vytvořit cestičku, aby se po ní bezpečně a zábavně mohl skutálet dolů. Děti to bavilo o to víc, když věděly, že hodnotit si to mohou samy a že mohou získat tajemství důvěry.
Tato aktivita nebyla zas tak fyzicky náročná. Děti se musely vyblbnout, proto následoval Ringo turnaj. Na vedlejší louce se postavila síť, vytvořily se týmy a mohlo se začít. Ze začátku to bylo pro některé těžké, nikdy předtím třeba Ringo nehráli, ale během chvíle pochopili pravidla. Všichni si to užili.
Po čočkové polévce, smetanové omáčce, bufetu a poledním klidu byl další Lukyho program. Vedení ho požádalo, aby pro ně vytvořil soutěž rádců proti sobě, holky proti klukům. Nikdo z nich nevěděl, co je čeká a nepomohl tomu ani úkol si zapamatovat písmeno, druh koření a barvu. Tyto slova byla nakonec jen na odreagování mysli.
Někdo z dětí vždy hodil kostkou a tím vybral daný úkol. Pak vše s chutí sledovaly. Kdo by rád neviděl své vedoucí trpět, že?
První aktivita byla lehká, zadržení dechu. Úspěšně a s přehledem toto vyhrály děvčata díky Pepči. Poté však následovala tak trochu hnusárna. Luky smíchal potraviny, co účastníci vybrali, do shaku. Ten pak musely týmy vedoucích přenést v ústech do druhé sklenice vzdálené od nich několik metrů.
Příchuť byla odporná. Voda, ocet, hladká mouka, rajčatový protlak, chilli a skořice v jednom. Nakonec vyhráli nechutnou kluci.
Další úkol, jeden zástupce týmu musí rozesmát toho druhého. S plnou pusou vody, kterou při smíchu může vystříknout na protějšek. Zvítězily holky.
Poslední a celkem kreativní úkol, udělat v týmu dvojice. V nich jeden se zavázanýma očima kreslí druhému barvami na obličej klauna. Čas na to, dvě minuty.
Spolu s touto aktivitou se konečným vítězem staly holky.
Jelikož vedení bylo špinavé od toho naprosto úžasného drinku, a byl už taky třetí den tábora, dalším programem byly sprchy. Sprchy kombinované se středověkem, hrou, co se konala na druhé louce pod vedením Pepči a Vítka. Tento program probíhal až do večerky a do hlídek.
4. Den
Hned ze začátku tohoto dne nás překvapil déšť. Tudíž jsme museli přizpůsobit jinak běhací program. Hned po snídani, ranní hygieně a nástupu nastal malý velký turnaj v deskových hrách. Probíhal v jídelně, kde byli všichni v suchu. Když už přestalo konečně pršet bylo odhlasováno, že se zopakuje včerejší Lukyho program s míčky v lesích. I samotné vedení zaskočilo to nadšení se strany dětí. Zbytek dopoledního programu si vzal na starost Koumák. Výroba mečů byla důležitá kapitola všech rodů. Museli si připravit zbraně na případné bitvy proti jiným skupinkám, proto taky museli být nástroje odolné.
Nastal oběd, úžasnými šiškami s mákem nikdo nepohrdl. Během posledního klidu se relativně uklidnilo počasí a vše bylo sušší než dopoledne. Proto odpoledním programem byl Sever proti Jihu konaný v lesích. Pořádná vybíječka energie.
Do druhého odpoledního programu se zapojili všichni rádci. Každý se převlékl za opačné pohlaví a vytvořily se skupinky po družinách. Každá skupinka musela vytvořit scénku, rekvizity byly povolené a vše se hodnotilo porotou. Vystoupení byly nápadité.
Večerním sportem bylo frisbee, avšak stále bylo dost času na společnou akci na náměstí. Připraveno bylo Times Up na téma pohádkových postaviček.
5. Den
Pátý den začal opět deštivě. Avšak my jsem se počasí nezalekli. Přizpůsobili jsme opět program tak, aby se převážně odehrával v jídelně. Ze začátku byla pro všechny připravena aktivitka s Matym, výroba předmětů z kůže. Veškeré přívěšky na klíče, brože, obaly a jiné nápady proběhly bezpečné pod jeho ostružin dohledem. Ten, kdo měl všechna svá přání dovyrobena, mohl napsat dopis svým rodičům, kamarádům, komukoliv chtěl. Napsané psaníčka následně předal Danovi a ten je odpoledne dovezl na místní poštu k odeslání.
Po nektarinkové svačině zbylo ještě trochu času, proto se zahrálo bingo a Riskuj.
Zeleninová polévka, kari, odpolední klid a pak hned první odpolední program. První oficiální bitva ve VTH mezi rody organizovaná Matym a Danem.
Během bitvy se udělala pauza na svačinu, která ovšem byla také v bojovém stylu. Děti běhaly po lese se lžícemi v ruce a snažili se co nejvíce najíst pudinku. Vedení je mezitím honilo. Následně bitva pokračovala. Byla dlouhá, zabrala skoro celé odpoledne, proto se čas před večeří hrály pouze krátké hry s rádci jako Hutututu, Ragbiovka či Trojnožka.
Po tak uběhaném dni dostali všichni zasloužený klid od večeře až po večerku. Plánovaný táborák se kvůli dešti přesunul na další den.
6. Den
Sbližovací a pracovní programy. Tak by se ve zkratce dal nazvat dopolední program nachystány hned po ranním nástupu.
Želi šéfovala té první části, testům důvěry. Ze začátku si děti vytvořily dvojice s neznámým člověkem. Ve dvojici si povídali o svých přáních i obavách, co na sobě mají nebo nemají rádi apod. Taky se navzájem nakrmili lžíci. Poté se všichni, jeden po druhém, pustili do pádu důvěry. Se stolu skočit všem do náruče chce pořádnou odvahu.
Po svačině skládající se z banánu nastal čas na běhací aktivitu. Pašeráci v lese zaplnili jen chvilku programu, aby mohla nastat pracovní část dopoledne. Následující dny mělo pršet, proto se až do oběda připravovali dřevo do kuchyně, teepee a na případný táborák. Po práci každý dostal zasloužený guláš.
Polední klid se volně přehoupnul na Kryštofovo VTH, ve kterém týmy hledaly poklady. Ovšem museli si ho zasloužit, vybojovat. Vstup na stezku chránili hlídači v podobě Poky, Pepči, Vítka a Koumáka. Ti měli osm životů, lidí v týmu jen tři. Když o ně přišli, museli běžet na start si je dobít. Po přemožení chranitelů mohli získat svůj poklad, svačinu. Vítězný tým měl že všech ten nejkratší čas.
Děti však vypadaly, že je tato aktivita vůbec neunavila. Proto se na scéně objevil Vladimír Alexandrovič Michalovič Lermontov se svým překladatelem. Společně si připravili pořádný Saigon plný běhu, překážek, vody, bahna a mnoho dalšího. Vladimír si musel být jist, že všichni jsou hodní postu pravého vojáka.
Každý trasu zvládl, nikdo se nevzdal bez boje a nejrychlejší běžci se ohodnotili cenami.
Všichni pak dostali ještě pořádnou nálož teplé vody ve sprše a k tomu večeři, topinky a chleby ve vajíčku.
Táborák, který měl být večer byl nahrazen skupinovými ohni v teepee. U nich si mohly děti popovídat se svými vedoucími, zazpívat si u kytary nebo předčasně usnout.
7. Den
Jelikož sedmý den byla neděle, rozcvička a celkový budíček byl posunut o hodinu později. Tento den měli také dorazit od dětí rodiče, proto se vše muselo blýskat čistotou. Aspoň jak to jde v táborových podmínkách.
Celé dopoledne se jen uklízely všechny kouty našeho domova, včetně věcí ve stanech a teepee.
Špenátová polévka a kuře na paprice bylo na oběd. V průběhu klidu a celého odpoledne postupně přijížděli rodiče a i někteří účastníci na druhou část tábora. Během tohoto času jsem se museli rozloučit s družinou Zeleninek, co spolu s Kvasňou byly jen na první týden.
S sebou rodiče dovezli nejrůznější dobroty, buchty, pizzu, melouny, mošty… Pro ně na oplátku byla připravená káva. Některým známí nedorazili, proto si mohli zahrát deskovky, různé míčové hry, nebo prostě jen relaxovat.
K večeru postupně všichni rodiče odjeli a program byl spíše sportovní. Ragbiovka, trojnožka, deskovky. Později bylo na náměstíčku Times Up zaměřené na povolání.
8. Den
Tento den započal opět deštivě. Program byl v jídelně, a proto je připravila netradiční aktivita. Opět týmy, opět kostka jako v minulém týdnu, tentokrát však na něco jiného. Dané číslo na hozené kostce znamenalo různé věci, týmový či individuální úkol, otázku ANO/NE nebo kvíz „Znáte svoje vedoucí?“. Taky byl zde kvíz „Znáte svoje účastníky?“, co si pro vedení na oplátku připravily zase děti.
Během konce dopoledne začal také ekoprogram. Vylosované skupinky musely předvést svůj projekt, nejlépe do i vyrobit, a prosadit ho před ostatními. Čas měli i přes polední klid, po něm už museli prezentovat.
Pak všechny čekalo něco neobvyklého. Museli se během necelé hodiny sbalit na jednodenní přespávání mimo tábor. S sebou si museli vzít jen ty nejnutnější věci. Rozdělení bylo na holky a kluky, při které každá parta musela jít na jiné místo, přespat tam noc a do dalšího dopoledne se vrátit.
Holky se vypravili k nedalekému altánku. Bylo to ideální proti případnému dešti, mohl se zde udělat oheň a bylo to u poblíž lomového jezera. Zde jsme si upekli hadíky z těsta a zahráli se na kytaru naše oblíbené songy.
Kluci to měli trošku akčnější. Vyšli z tábora a došli do Výškovic. Začalo jim však pršet, a tak začali rychle rozdělávat oheň a stavět přístřešek na věci.
Když už bylo pěknější počasí, začali si chystat večeři. Měli na ohni dělanou pizzu a vyzkoušeli si i smažit brambůrky. Nakonec vše završili bramborami v popelu. Jakmile se setmělo, vyrazili na rozhlednu ve Výškovicích, kde měli v plánu přespat. Bohužel zjistili, že je to zakázáno. Proto přespání přesunuli do nedaleké vesnice.
9. Den
Všichni se probudili mimo tábor, sbalili si věci, uklidili po sobě a vyrazili zpátky k němu. Každá skupinka však v jiný čas.
Holky to vzali rovnou, aby mohly připravit pro všechny poradny oběd, kynuté knedlíky s ovocem. Kluci měli opět kapánek jiný program. Ráno si menší skupinka z nich přivstala a šla se podívat na rozhlednu. Z ní byl nádherně vidět východ Slunce. Poté si tam všichni dali snídani a vyšli pomalu k tábořišti. Během práce na knedlících se vrátili. Oběd byl samozřejmě vynikající po takové pořádné dřině.
Abychom jsme se vrátili zpátky do táborového režimu, připravili se netradiční disciplíny. Každý vedoucí měl u sebe minimálně jednu aktivitu, ve které se se děti mohly předhánět. Svíčková, Sirečky, Čína, hon kanadou, skok za roh, poezie, vázání uzlů v rukavicích, centrifuga a mnoho dalších.
Na svačinu byl jogurt a buchty. Tyto pochutiny připravily rody na další VTH etapu, která probíhala ve stylu šermířského turnaje. Podle obtížnosti se konal při různých podmínkách. V lanovém kruhu, na lavičce…
A jelikož většina z nás byla stále plná energie, museli jsme se nějak vybít, a to doslova. Kromě trojnožky se večer zahrál Vágner, Lukyho speciální hra se spacákem na laně. Jím se dotyčný snažil vybít všechny hráče z kola ven. V aktivitě měli výhodu ti mrštní a drobní. Večer nebyl táborák, takže se rovnou šlo na kutě nebo na hlídku.
10. Den
Budíček, rozcvička, hygiena, vše při starém. Po rychle připravené snídani, musli, a ranním nástupu pokračoval program pod hůlkou Evči, spolu s Hankou naší čerstvé posily. Evča si pro děti připravila malbu slavných obrazů na kameny. Nejdříve musel každý do své skupinky nanosit dostatečné množství placatých kamenů. Následně se očistili a mohlo že začít kreslit temperami.
Druhý dopolední program se skládal převážně ze sekání dřeva. Opět mělo pršet a my jsme chtěli být na vše dostatečně připraveni.
Fazolovka, rajská a polední klid. To byla zaručen a příprava na další program. Vítek měl v režii VTH, druhá válka rodu byla na scéně. Zde se pořádně využily vlajky předběžné vyrobené u Pepči. Každý rod musel získat co nejvícekrát vlajky soupeřů a svoji ubránit. Pokud svoji ztratí, musí si ji vybojovat zpět. Po bojích byla kratičká pauza a nektarinka.
Všichni byli unavení, Luky tedy svoji aktivitu zpříjemnil a dal jí do lesa. Po něm připevnil na stromy velké množství papírů. Byly o skautingu v době komunismu a jeho podobných alternativách schválených režimem. Každý začal v porodnici, jen jiné sociální skupině rodičů. Svůj osud si určoval sám podle rozhodnutí, které udělal. Podle toho také mohl jeho život skončit předčasně.
Už na ZŠ mohl člověk přijmout, zda bude chodit do Skauta či do Hvězdy, pak jestli půjde na sport, do armády, do strany… Některé kroky dostaly příběh do slušného života, jiné do dělnického vězení.
Program skončil tak akorát. Hned po příchodu do tábořiště nastala taková průtrž, která záhadné nebyla vidět ani na radaru.
Všechny děti byly přesunuty do jídelny a vedoucí se postarali o zbytek. Schovali všem spacáky do chaty, zbytek věci zakryli, uklidili kuchyň, ať v ní neplavou věci, stejně tak i dřevárku a zdravotku. Málem nám uplaval i most, ale zavčasu jsem ho dostali zpět na břeh.
Zbytek večera bylo třeba všechny věci vysušit. Vše se zrušilo a zaměřili jsme se jen na to, aby byli všichni v teple. Bouřka naštěstí nebyla tak vážná, nebo jsme vše zachránili včas. Proto noc všichni přečkali ve stanech, teepee a nikdo se nemusel stěhovat do chaty.
11. Den
Ráno bylo stejný, změna nastala pouze v rozcvičce, kdy si na ní mohly děti vzít dlouhé oblečení. Dopoledne se opět chytalo dřevo. Přes včerejší večer se veškeré vypálilo a bylo nutné mít zásobu. Bylo to unavne, avšak sladký meloun hned každému zvedl náladu Poté byla pracovní část vystřídána za kreativní. VTH od Hanky navazovalo na to od Vítka. Po boji bylo nutné ošetřit všechny zraněné, a proto se tentokrát všichni zaměřili na tvorbu mastí a zábalů. Museli se naučit byliny, které jsou dobře a které škodí. Vše proběhlo hladce a volně se rody přesunuly k druhé etapě od Evči. Tvorba svíček byl časové náročnější program. Museli nejdřív rozdělat oheň, na něm rozehřát vosk a až po tom všem vyhotovit svíčku. Oheň se jen málokomu rozhořel, proto rody navzájem spolupracovaly, aby práci dokončili.
Celé dopoledne bylo takové klidnější. Proto program odpolední musel být věští adrenalin. Krásným začátkem byl oběd, žiletková polévka a rizoto.
Po klidu se připravoval večerní oheň a k němu i opékací klacky. Na večeři měly být špekáčky a dělat to během večera pro tmě nepřipadalo v úvahu.
Poté, po lehké svačině reprezentované banánem, jsme si všichni zahráli rugby, pořádnou vybíječku energie. Následně se zapálil jen oheň, opekly se špekáčky a ten kdo rád experimentoval, vyzkoušel i pečený chleba či jablko.
Jak se začalo smrákat, přišel ten pravý čas na šifrovací etapu od Poky. Rodům se postupně předávaly šifry, které je posouvaly na další stanoviště. Tam museli splnit úkol k získání další šifry. Taková zkrácená verze Nocí a i přesto to zabralo s rychlostí týmu několik hodin.
Na tábořiště se všichni dostali až k půlnoci, proto byl budíček dalšího dne posunutý o hodinu.
12. Den
Ráno byla klasika. Budíček, grošary, rozcvička a bodování stanů. Na snídani byla výborná ovesná kaše. Celý dopolední program byl od Vítka stavba ohně a vaření masa v díře.
Nejprve jsme rozdělili děti do dvou týmů. Každý tým dostal jeden typ ohně, který musel postavit. Také bylo nutné si vykopat ohniště, najít správné dřevo apod. Když bylo ohniště konečně hotové, zapálilo se a daly se to něj nahřívat kameny. Během toho se musela ještě vykopat díra na maso a najít se kopřivy. Bohužel kvůli časové tísni, a taky kvůli tomu, že děti neumí rozdělat opravdu silný oheň, se nestihlo maso ani připravit. Nakonec se muselo ohniště i díra zakopat. Na oběd byla porkova polévka a hrachová kaše. Po odpoledním klidu už se začalo pomalu s balením a bouráním tábora. Dozvěděli jsme se zavčasu, že nás o víkendu čekají silné deště a nestihlo by vše uschnout. Později, po sbalení základních věcí, byl program od Kryštofa, nazvat by se to dalo jako fotografické mapovani. Skupinky pomocí fotek musely dojít na určitá místa v okolí, zdokumentovat to a nakonec se vrátit zpátky do tábořiště. Na večeři jsme měli chleba se sýrem. Po večeři byl večerní nástup a šli jsme pomalu po náročném dni spát. Hra na večer nebyla potřeba, všichni jsme byli utahaní.
13. den
13 den byl také velmi náročný, na snídani jsme měli chleba s paštikou. Celý den jsme pokračovali ve včerejším balení. Bořili jsme tee-pee, stany a prostě celé tábořiště. Přenášeli jsme věci na vedlejší louku, odkud si je od nás mohl převzít kamion.
Kromě boření a balení jsme taky připravovali závěrečný oheň. Celý tábor chystal třísky a dřevo, abychom si spolu mohli užít poslední celý táborový večer.
Na oběd jsme měli čočkovou polévku a krupicovou kaši. Po klidu se vyhlásila poslední etapa. Týmy se vydaly hledat své odměny, u kterých se ještě stihly udělat krásné táborové fotky.
Následně jsem se mohli vrhnout na závěrečný oheň. U něj se rozdaly diplomy, zazpívaly písničky, bylo to skvělé. Později nastalo promítání fotek z celého tábora, u kterých jsme se velmi pobavili.
Pak ale nadešel konec dne a s ním jsme šli spát do chaty, protože vše jinak bylo zbořeno.
14. Den
Probudili jsme se v chatě do posledního dne tábora. Dali jsme si jen rychlou snídani, musli s mlékem a rovnou jsme se dali do práce.
Všechny zbývající věci se musely přenést z tábořiště na vedlejší louku k autům. Veškerý materiál si naložil kamion, co přijel o půl desáté. Všechny bedny, tyče, nádobí a mnoho dalšího. Poté jsme se nějakým záhadným způsobem, všichni přebývající účastníci, nalodili do aut a jelo se do Nového Jičína. Zde jsme kamion musela zase vyložit. Každou bednu, tyč či vozík jsem museli správně uložit do malé místnůstky na technických službách, aby se vše dovnitř vlezlo.
Po vykonané práci jsem se rozešli každý svým směrem domů a tím také skončil Tábor 2021.
Fotografie z tábora naleznete na Rajčeti: https://nexilis.rajce.idnes.cz/